V tom šeru dvorů
trpěly místy zbytky trávy.
Z pavlačí dolů
visely stonky zvadlejch květin.
Jen vokna zaprášený
s čarami teď už prošlý slávy,
dvě srdce nakreslený,
písmena, co měl dávno smazat déšť.
Tenhle barák na vodstřel
je dopis promlčený lásky.
Tenhle barák na vodstřel,
kam večer chodilo se na zeď psát.
Tenhle barák na vodstřel,
co odpovídat měl nám na otázky.
Tenhle barák na vodstřel,
už nebudeš se jeho stínů ptát.
Dav čumilů civí,
těší se, až ta barabizna zmizí.
Někdo se diví,
že tu mohla takhle dlouho stát.
Vzpomínky mávaj
a ty procházíš svou malou krizí.
Času se nedostává
na pohled zbejvá už jen vteřin pár.
Tenhle barák na vodstřel
je dopis promlčený lásky.
Tenhle barák na vodstřel,
kam večer chodilo se na zeď psát.
Tenhle barák na vodstřel,
co odpovídat měl nám na otázky.
Tenhle barák na vodstřel,
už nebudeš se jeho stínů ptát.
V tom šeru dvorů
trpěly místy zbytky trávy.
Z pavlačí dolů
visely stonky zvadlejch květin.
Jen vokna zaprášený
s čarami teď už prošlý slávy,
dvě srdce nakreslený,
písmena, co měl dávno smazat déšť.
Tenhle barák na vodstřel
je dopis promlčený lásky.
Tenhle barák na vodstřel,
kam večer chodilo se na zeď psát.
Tenhle barák na vodstřel,
co odpovídat měl nám na otázky.
Tenhle barák na vodstřel,
už nebudeš se jeho stínů ptát.
Tenhle barák na vodstřel
a na tvý tváři pár let starý vrásky.
Tenhle barák na vodstřel,
kde ze zdí čiší vyklizenej chlad.
Tenhle barák na vodstřel,
co půvab má už jenom pro obrázky.
Tenhle barák na vodstřel,
proč najednou už se ti vůbec nechce smát.
