Vesnice hoří, nocí jdu sám
Zkrátím si cestu přes pole, lán
Obklopen dýmem, na konci sil
Ač smysl neznám, jasný mám cíl.
Vědomí ztrácím a přece bdím
Vede mě ďábel, tam dolu - k svým.
Snad jsem již mrtev pro tento svět
Satan však sílu vrácí mi zpět.
Konečně vidím pekelný chřtán
Do žhavých temnot vřele jsem zván.
S tělem již nehmotným přícházím blíž,
Za mnou se zavírá železná mříž.
Jáma pekel, stokrát prokletá
Jáma pekel, krví zalitá.
Teď sloužím ďáblu, smrtí a zlem
Roznáším zkázu, jsem démonem.
V každém stavení černý oltář
Na každém obraze je moje tvář.
S hrozivým smíchem vracím se sem
Příznivci ďábla padaj na zem.
Černá je touha, bledá však krev
Kdo není vyvolen, sklidí můj hněv,
Marně se pachtí, modlí a sní
Démonem stát se ne každý smí.
Posedlí vztekem vesnici boří,
Marně vše dělají, marně stoh hoří!
