Za mostem v úzké ulici
Je krámek z dálky vonící
Meduňkou, rdesnem, skořicí
Ale hlavně - ach jo ...
Léta snad z úcty k tradici
Kupuji celou krabici
A přes ní i papír balící
tím, že řekneš:
Ty jsi má, levandulová
Úplně celá, celičká, levandulová
Nádherně levandulová
Hmm - Levandulová
Ne vždycky vařím dobroty
A občas mívám teploty
A nekapu ti do noty
A často vzdychám - ach jo
Sotva však cinkneš za vraty
Otevřu, koukám, no a ty
Upadáš vesměs v záchvaty
A vždycky voláš:
Ty jsi má, levandulová
Nádherně celá levandulová
Famózně levandulová
Levandulová
Už dobře pětadvacet let
Si honem běžíš přivonět
A dřív, než začneš vyprávět
Cos viděl, šeptáš - ach jo
Mívám chuť žárlit na ten květ
To ovšem znáš už na zpaměť
Ať uschlé lístky vezme čert
říkáš i bez nich - ach jo
Budeš má, levandulová
Navždycky celá, celičká
Levandulová
Famózně, nádherně levandulová
